Historky z plovárny
R11, Jan Vondrák, 1.10.2023
01 Velká voda
Temné mraky se valily od Lužických hor. Večerní vzduch byl plný vůní lesa, ale něco zvěstovalo, že se blíží pořádná bouřka. Pavel to věděl. Jeho kolena vždy tušila předem, co se bude dít. Jako věštecká koule napověděla, že se brzy musí vydat na cestu. Takhle to chodilo vždycky. Pavel se svlékl z pyžama, oblékl se do pracovního a naskočil na kolo. Jeho karbonový polozávodní speciál prořezával hutný vzduch pod lomem. Kořeny a kameny přejížděl samozřejmostí brigádníka ve stánku, zasunujícího párek do rohlíku. Ostrá zatáčka na hrázi ustalovací nádrže nad Lesákem, malý, ale technický skok přes její přepad a už točí uzávěrem vody, která poslušně mění směr do ocelového potrubí. Koupaliště má důmyslný obtočný systém, který ho chrání před přívalovými dešti. Nádrž má dva přítoky a ty se před každou bouřkou musejí odklonit, voda pak proudí od česel nad nádrží podzemním kanálem až pod hráz koupaliště. Ještě pár otoček a vše je zavřeno, voda šumí pod hrází, může se jít spát. Pozdní večer se už dávno rozloučil se sluncem, hladina se uklidnila a v dálce nad Ještědským hřebenem blikají blesky jak kdysi stroboskop na diskotéce Ďábelská huť. Napětí ve vzduchu dává tušit, že se v noci přižene něco silnějšího.
