Lokace: Liberec, ČR
Investor: soukromý
Zastavěná plocha: 444 m²
Autor: Jan Mach, Jan Vondrák, Tobiáš Hrabec
Generální projektant: Mjölking s.r.o.

Většina bytové výstavby v České republice je vedena developerskými společnostmi, a ačkoliv pro řadu z nich často navrhují kvalitní architekti, prioritou
je téměř vždy maximalizace finančního zisku. Takže návrh, materiálové a dispoziční řešení jsou většinou sevřeny pevnými mantinely
nejčastějšího společného jmenovatele - průměru vkusu, preferencí a poptávky trhu. Méně rozšířeným způsobem je výběr návrhu formou architektonické
soutěže, ať už jde o soukromou developerskou společnost nebo záměr obce. Málokdy se ale stává, aby do podoby návrhu mohli mluvit přímo budoucí
obyvatelé domu.

Radostná práce v našem městě pro naše kamarády, vychází z jednoduché úvahy. Jejich rodina vlastní středně velký pozemek v Ruprechticích, kde územní plán umožňuje postavit bytový dům. Financovat celou stavbu, by sami nezvládli. Zdánlivě jim tedy zbývá možnost prodat pozemek developerům. Tím by se ale vzdali možnosti ovlivnit, co se na pozemku stane. Jsou to přitom pozemky podobné velikosti, které v širším I užším centru Liberce představují obrovskou prostorovou rezervu pro bytovou výstavbu. Zalepování děr v ementálovité struktuře Liberce by mělo být na programu.

Stavění tam, kde existuje stávající infrastruktura dává větší smysl než postupné okusování krajiny na periferii města. Ale takové pozemky pro developery často nejsou dostatečně atraktivní - nejsou buď dostatečně velkým soustem nebo se s jejich využitím pojí řada specifických výzev. Pro nás tedy východiskem byla domluva, kdy rodina kamarádů do projektu vloží pozemek, za který výměnou dostanou tři menší byty pro své tři děti, my zařídíme návrh a projekční práce, a přivedeme do projektu partnera, který zafinancuje stavbu domu.

Svým způsobem jsme se tedy stali vlastními klienty. Dům v Ruprechticích je odrazem našeho názoru na to, jak by měla bytová výstavba v širším centru Liberce vypadat. Pozemek se nachází v sousedství panelového sídliště, garáží, hal a od Ruprechtické ulice ho odděluje fronta rodinných domků. Zde, mimo oblast kompaktní městské zástavby, by bylo naivní snažit se o městský parter nebo utváření ulice. Navrhujeme třípatrovou dřevěnou stavbu, kterou usazujeme na betonové nohy.

V polozapuštěném prostoru pod domem schováváme parkovací místa. Tři patra bytů jsou dispozičně řešena tak, aby v domě mohli bydlet co nejrůznější obyvatelé. V domě jsou garsonky i velkorysé rodinné byty. Do domu se vstupuje buď z parkoviště nebo hlavním vstupem z pěší komunikace vedoucí od autobusové zastávky na Ruprechtické. Vchody do bytů jsou umístěny z venkovní, zasklené, chodby se schodištěm, které vede až na střechu. Ta je pochozí a přístupná všem obyvatelům domu a je odsud skvělý výhled na město. Kromě fotovoltaiky je na střeše společná sauna, venkovní kuchyň a dlouhý stůl.

Černou fasádu domu po dvou stranách obepisuje předsazená balkónová konstrukce, která umožňuje všem bytům vylézat z pokojů a ložnic přímo na terasu. Zábradlí jednotlivých soukromých teras i společné střešní terasy je prolamováno do mělkého obloučku tak, aby se zjemnil rytmus fasády a z dálky má dům krajkovou korunku.