Cílem návrhu bylo vytvořit drobnou, ale výraznou architekturu. Stavbu jemnou a neuchopitelnou jako kapka rosy, která se skály sotva dotýká. Vyhlídka má tři tenké ocelové nohy a lesklý břich, ve kterém se zrcadlí žula, stromy, lidé a nebe. Vyhlídková plošina, přístupná po žebříku, otevírá výhled na Tanvald a okolní hory. Zrcadlený obraz na zakřiveném povrchu pod je deformovaný, barvy a odlesky se kroutí a mísí. Zážitek z pohledu na stavbu tak nikdy není stejný. Obrazy okamžiku protékají očima návštěvníka jako řeky nekonečné pomíjivosti.